Pro personalisty

Jak vybrat jazykovou školu?

Výběrové řízení. To je pro mnoho odborníků na poli práce s lidským kapitálem noční můra par excellence. Velké množství firem, od těch nejmenších až po mezinárodní, se potýká s otázkou, jak dobře a správně vybírat dodavatele služeb. U jazykového vzdělávání je to o to komplikovanější, že pro mnoho personalistů nejsou jazyky jejich doménou a je pro ně výhodnější obrátit se na jazykovou školu nebo agenturu. Jak ale vybrat tak, aby se člověk nespálil?

Na začátku je samozřejmě zapotřebí dokonalá příprava. Když nebude zřejmé, jaké jsou cíle vzdělávacího projektu, kdo je v cílové skupině a jaký bude způsob vyhodnocení spolupráce, tak se všechna námaha obrátí vniveč. Proto je třeba vždy jasně definovat požadavky a stanovit, jaká kritéria jsou pro výběr relevantní.

Není pochyb, že existují firmy, které chtějí nakupovat služby stejně, jako nakupují zboží, tedy co nejlevněji. Na druhou stranu asi cítíme, že v případě vzdělávání je třeba se zamýšlet také nad kvalitou a snažit se najít rovnováhu mezi kvalitou a cenou. Pro každého je samozřejmě složité hodnotit kvalitativní aspekty, nicméně jedním z nejdůležitějších znaků kvalitního dodavatele jsou reference. Musí to být nejen reference ověřitelné, ale také ověřované, tedy takové, kdy si zadavatel skutečně zjistí, jak jsou ostatní klienti potenciálního dodavatele spokojeni.

Dalším důležitým principem je uvědomění si toho, co jako odběratel očekáváme. Potom bude snazší specifikovat kritéria, podle nichž se budeme rozhodovat. Na jedné straně třeba bude stát kompletní zajištění administrativy, jako jsou přehledy o docházce studentů a jejich pokroku, statistiky úspěšnosti v závěrečných testech a podobně. V takovém případě je nejlepší nechat si ukázat, jakou formou jazyková škola tyto výstupy zpracovává a zda to vyhovuje našim představám.

Pokud je ale kladen důraz spíše na obsah výuky, tedy na přesné navázání obsahu vzdělávání na potřeby jeho účastníků, potom je zapotřebí zjistit, zda má dodavatel na takový projekt kapacitu a budeme se ptát spíše na zkušenosti lektorů a metodických pracovníků, stejně jako na způsob plánování výuky. I zde je dobré vyžádat si reálné výstupy a mezi jednotlivými uchazeči je vzájemně porovnat. Na jednu stranu je to velmi těžko kvantifikovatelné kritérium, ale není to problém onoho kritéria, nýbrž samotné podstaty dodávání vzdělávacích služeb. Jejich součástí jsou i věci nehmatatelné. Vždy je ale možné porovnat výstupy dvou konkurujících si dodavatelů a ohodnotit, který z nich vyhovuje naším potřebám nejlépe.

Obavou některých zadavatelů je, že uchazeči budou tyto nekvantifikovatelné výstupy představovat jen na oko a po uzavření smlouvy po nich nebude ani památka. Proto je nezbytné i tyto nekvantifikovatelné závazky vložit do smlouvy, a to jako vzory výstupů, závazky jejich pravidelného dodávání, maximální přípustná fluktuace lektorů a podobně. Díky tomu bude ošetřeno, že zadavatel skutečně obdrží takové služby, jaké požadoval.

Jazykové vzdělávání ve firmách

Může se jevit, že firemní jazyková výuka je už léty natolik prověřeným produktem, že k ní lze již pouze dodávat novinky spíše technického rázu. Mnozí zadavatelé firemního vzdělávání dnes dokáží velmi precizně a profesionálně zpracovat podmínky výběrových řízení, ale mnohdy skončí pouze u výběru jazykové školy. Osoba pověřená monitoringem jazykového vzdělávání není vždy kompetentní, anebo je to pouze jeden z mnoha jejich úkolů, kterému se pak věnuje pouze povrchně. Naopak se stává, že škola není vybrána na základě kvalitně zpracovaného výběrového řízení a pověřený pracovník pak zjišťuje, že není schopna dovést pracovníky ke stanovenému cíli.

Jak tedy přistupovat k výběru vhodné jazykové školy?

1. Především by si firma měla specifikovat dlouhodobější cíle na základě obecně daných kritérií pro určování jazykových znalostí. K tomuto účelu se dá využít Společný evropský referenční rámec pro jazyky, v němž jsou jednotlivé úrovně popsány přesným a jednoduchým jazykem, srozumitelným i „nelingvistům“. Podstatná je rovněž schopnost firmy rozlišit, jaký stupeň znalostí bude pro jednotlivé pracovní pozice požadovat. Profesionální jazyková škola je schopna provést relevantní analýzu potřeb a napomoci tak určení reálných cílů, aniž by nutně pak musela být vybrána jako dodavatel výuky.

2. Dalším krokem je oslovit možné dodavatele, kteří předkládají odpovídající portfolio. Předtím je důležité ověřit si např. zápis v obchodním rejstříku a další formální atributy.

3. V průběhu samotného výběru školy je podstatné ověřit si, zda je škola ochotna a schopna poskytnout:

• informace o své infrastruktuře,

• údaje o vyučujících a jejich kvalifikacích,

• informace o škále kurzů a služeb běžně poskytovaných a schopnosti flexibilně výuku přizpůsobit,

• srozumitelný a jasně definovaný způsob poskytování zpětné vazby,

• reference.

Určitě užitečné je školu přímo navštívit, seznámit se se zázemím a jejími pracovníky odpovědnými za firemní výuku. V současnosti totiž technika umožňuje vytvořit dokonalou virtuální prezentaci splňující veškerá představitelná kriteria kvality, avšak „kamenná“ škola může mít kapacitu místnosti 4x4 m2 pro 120 lektorů a administrativní zázemí.

4. Realizaci jazykového projektu je dobré zahájit stanovením stávající úrovně studentů jazykových kurzů a cílové úrovně pro dané pozice, v určeném časovém horizontu a s průběžně měřenými výsledky, neboli kontrolou pokroku studentů. Jedině tak může být výuka efektivní. Zárukou kvality bezpochyby jsou kvalifikovaní lektoři, vedení a monitorovaní akademickým zázemím školy a dále sylaby jednotlivých kurzů. Ty rozhodně nepatří k „minulosti“, kdy jsme byli zvyklí na direktivně vytvořené popisy a předpisy. Sylabus by měl mít srozumitelně popsané cíle pomocí tzv. „can do statements“, které umožní i studentovi, nejenom lektorovi, získat představu o dovednostech, které po absolutoriu získá, obsahu kurzu, používaných materiálech a metodice hodnocení úspěšnosti.

5. Během realizace projektu by měl zadavatel požadovat efektivní a snadno vyhodnotitelné informace, jako jsou záznamy o docházce, jasně a „uživatelsky vhodně“ prezentované výsledky průběžného testování. Dnes jsou tyto informace již běžně přístupné zadavatelům on-line s možností exportování dat do nejrůznějších sestav. V jazykové výuce je ale třeba zpracovávat nejenom číselné údaje, ale i „popis jazykových dovedností“, což bývá při vyhodnocování nejobtížnější.

6. Nejobtížnější při studiu jazyka v dospělosti je opravdová MOTIVACE. Bez ní úspěchu dosáhnout nelze. Mnozí studenti si představují, že by je měl motivovat někdo zvenčí. Já chápu motivaci jako ryze vlastní záležitost. Najít motivační prvek je nesmírně složité, může k tomu sloužit např. cíl složení certifikované mezinárodně uznávané jazykové zkoušky. Kvalitní škola by měla ve svém portfoliu nabízet přípravu k takovýmto zkouškám.

7. Ne vždy všechno probíhá dle plánu a optimálně. Jazyk se učí lidé a většinou jej vyučují také lidé, a tak se zákonitě setkáváme se stížnostmi. Těm lze předejít pravidelným dotazováním (on- line; přímým zasíláním). Dojde-li opravdu až ke stížnosti, kvalitní škola by měla mít systém řešení nestandardních situací, který zahrnuje i výměnu lektora, je-li k tomu pádný důvod.

Jaká je záruka kvality?

• vymezení služeb, které škola poskytuje,

• splnění vnitřních standardů kvality,

• ověření standardů kvality externí inspekcí.

Asociace jazykových škol sdružuje jazykové školy, které procházejí každé 3 roky kontrolou. Standardy kvality, dané vnitřním schématem a ověřované touto kontrolou, vycházejí ze standardů evropské asociace jazykových škol a institucí EAQUALS a odpovídají všem výše uvedeným kritériím. AJŠ je přidruženým členem EAQUALS, asociaci s mnohaletými zkušenostmi s ověřováním kvality a efektivity jazykového vzdělávání.